Světový den kola, který připadá každoročně na 3. června, byl vyhlášen Valným shromážděním OSN v roce 2018. Deklarace vyzvala členské státy, s ohledem na klady a přínosy cyklistiky pro občany, k její podpoře a začlenění do státní politiky.
Pro nás je to důvod k zamyšlení, co se v minulém období událo, kam jsme se posunuli u nás v podpoře tohoto fenoménu. Nejprve si řekněme, kde nám to kolo skřípe. Letos jsme odmítli po dvouleté zkušenosti nadále zajišťovat organizaci Květnové výzvy Do práce na kole. Jsme spolek, který se snaží napomáhat rozvoji bezpečné cyklodopravy, ale aktuálně máme pocit, že Vyškov v městské dopravě k tomu nesměřuje. Přitom z pohledu žebříčku měst podle podpory cyklodopravy CykloRank Česko na tom nejsme ve Vyškově tak špatně. Dokonce jsme se v pořadí r. 2025 umístili na 6. místo v republice! Naproti tomu nám někteří potenciální účastníci akce říkají, že jim Květnovou výzvou nabízíme nepřívětivou až nebezpečnou variantu dojíždění do práce na kole. Kde je tedy chyba?
Kritéria pořadí CykloRanku jsou přísně objektivní, města jsou seřazena na základě množství cyklostezek, cyklopruhů, stojanů apod. v poměru k celkové délce uliční sítě. Autoři žebříčku připouští, že měří pouze rozsah infrastruktury, nikoliv její kvalitu nebo souvislost a bezpečnost.
Nejobjektivnější je nakonec „hlasování nohama“, které bere do úvahy subjektivní pocity lidí na kole v ulicích města. Porovnejme tedy data aktuálního CykloRanku za rok 2025 a výsledky Květnové výzvy Do práce na kole. V našem kraji se nabízí ke srovnání s námi Břeclav, město podobné velikosti i počtu obyvatel, které se také zúčastnilo výzvy DPNK. V žebříčku CykloRanku jsme také blízko, Břeclav je na 4. místě, Vyškov na 6.:
*) pozn.: průměrná účast obyvatel v Květnové výzvě DPNK za poslední tři ročníky.
Ve výsledku je tedy v Břeclavi zájem zúčastnit se dojíždění do práce na kole více než dvojnásobný, přestože „objektivně“ je podpora cyklodopravy v obou městech na srovnatelné úrovni. Jedno z možných vysvětlení nás napadne ihned při pohledu na mapky rozložení cyklostruktury v obou městech. V Břeclavi je struktura cyklokomunikací spojitá, koncepčně vybudovaná se zaměřením na plynulou obsluhu území prostředky cyklodopravy. Ve Vyškově působí dojmem nahodilého vytváření izolovaných cykloopatření bez patrné snahy o postupné propojení do funkčního celku. Její potenciální uživatelé jsou tak už v principu vystaveni nepřívětivému prostředí omezování a příkazů typu Cyklisto, sesedni z kola, Veď kolo, Konec cyklostezky apod. s hrozbou možných postihů.
Mapa cyklokomunikací (zdroj: Online magazín Městem na kole)
Je třeba poznamenat, že jsme v r. 2023 iniciativně zpracovali návrh, jak za minimálních investic dosáhnout zlepšení tohoto stavu alespoň na hlavní dopravní ose města Vyškova. Tento materiál prošel odpovědnými odbory vyškovské radnice i PolicIe ČR v podstatě bez zásadních připomínek s výjimkou nesouhlasu s malým omezením parkování v kolizním prostoru. Nícméně k zahrnutí navržených opatření do nějakého realizačního plánu nedošlo, zřejmě kvůli obavám z investic, ale skutečnost je taková, že v organizaci příslušného odboru spíše chybí potřebná kapacita koncepčně se zabývat takovými problémy.
Uveďme si jako pozitivní příklad, že to jde, když se chce, změnu na jedné frekventované křižovatce v Brně. Jedná se o křižovatku ulic Hněvkovského a Kšírovu společně s cyklostezkou, značenou jako trasa č.54. Na první fotografii vidíme situaci před změnou: hlavní silnici je možné překonat pouze pěšky po přechodu, řízeném světly společně s ostatním provozem na křižovatce. Dnes je tam doplněn přejezd pro cyklisty, který je řízen stejnou světelnou signalizací, která platí pro pěší. Není zřejmě nutné nákladně a ihned budovat a programovat světelnou signalizaci speciálně pro řízení cyklopřejezdu.
Přechod pro pěší v minulých letech (foto Seznam.cz 2022)
Přechod a přejezd v současnosti (vlastní foto 4/2026)
Abychom nezůstali jen u předešlého negativního hodnocení města Vyškova, je třeba doplnit, že jinak v širším strategickém záměru je město v podpoře cyklodopravy konzistentní a nové rozvojové projekty (Centrální zóna, Jihozápadní předměstí) připravuje s ohledem na adekvátní zapojení bezmotorové dopravy. Konkrétně změna vedení vyškovské části Cukrovarské cyklostezky, propojující předměstí s obcemi podjezdem dálnice D1, je již kompletně připravena. Podle vývoje letos bohužel velmi omezeného přístupu k dotacím může v příznivém případě začít s realizací díla již v letošním roce.
Rovněž na obcích práce na vyhotovení všech potřebných podkladů pro dosud chybějící úseky Kučerov – Lysovice a Lysovice – silnice Rostěnice pokračují. Nyní postoupily až do stadia JES (Jednotné enviromentální stanovisko), které je nezbytným předstupněm stavebního řízení. U malých obci v daleko větší míře záleží na tom, zda budou schopny pokrýt zvýšené náklady na výstavbu vzhledem ke snížení dotačního příspěvku státního fondu SFDI na pouhých 65% uznatelných nákladů oproti dřívějším 85%. V tomto smyslu se tedy jedná spíše o zprávu negativní.
Mezi pozitivní zprávy z našeho regionu jistě patří i novinka u hřiště a kiosku na stezce v Hlubočanech Jde o servisní stanici CykloHub, vybavenou veškerým potřebným nářadím pro menší opravy a seřízení jízdních kol. Stanici poskytl ku prospěchu cyklistické veřejnosti náš spolek s nápomocnou spoluprací obce Hlubočany při instalaci, i s kooperujícím Cykloservisem Večerka, který nám dává jistotu odborného dohledu nad zařízením – viz https://www.facebook.com/share/r/1CtT2rhQWL/.
Servisní cyklostojan u kiosku Hlubočany
Nakonec zde dole sdílíme dva odkazy na zajímavé, částečně polemické články ze sociálních sítí, které stojí za přečtení. Patříme zkrátka do jedné velké cyklistické rodiny a potýkáme se s podobnými problémy, jako jinde.