Prostřednictvím České cyklofederace jsme dostali pozvánku na seminář Cyklistika v kopcovitých městech, pořádaný pražským spolkem Auto*mat. Nejednalo se o seminář pro trenéry nebo závodníky sportovní cyklistiky, ale hovořilo se o specifických problémech při podpoře cyklodopravy ve městech, kde vedle ostatních překážek přistupuje ještě kopcovitý terén, což část potenciálních uživatelů této dopravy může odrazovat.

Generel dopravy města Vyškova počítá s propojením cyklistických stezek i do okolí města, které samo o sobě je kopcovité a jeho okolí zvlášť, takže problematika semináře je i pro nás nanejvýš aktuální. Se svými příspěvky na semináři, který se konal v Pražském kreativním centru, vystoupili čtyři čeští a tři zahraniční odborníci, viz podrobný program.

Michael Liebi z magistrátu města Bern předložil studii cyklistické dopravy ve městě. Bern je de facto hlavním městem švýcarské federace, má asi 142 tis. obyvatel a nachází se na zvlněné, tzv. Švýcarské plošině. Nadmořská výška města je zhruba v rozmezí 500 – 700 m n.m., úzké údolí řeky Aare v hloubce 30 – 50 m překlenují mosty. V první polovině minulého století byl Bern z hlediska dopravy typickým cykloměstem, protože veřejná doprava byla drahá a auto vlastnil jen málokdo. Boom automobilismu ve druhé polovině století vedl prakticky k dopravnímu kolapsu. V následujícím období proto město začalo ofenzivně omezovat automobilovou dopravu v centru a parkování na veřejných komunikacích a vyčleňovat prostor pro hromadnou a nemotorovou dopravu. Na příkladech, porovnávajících minulý stav a nová řešení byl doložen přínos  těchto změn. Dnešní podíl cyklodopravy je již 15% a cílem radnice je dosáhnout do r. 2030 podílu až 20%.

Lisabon, který reprezentovala Ana Pereira z iniciativy Bicicultura.org, se nachází na sedmi pahorcích nad ústím řeky Tejo. Podíl cyklodopravy je zatím nízký, okolo 1%. Na výsledcích řady průzkumů a dotazníkových akcí jsme byli seznámeni s možnostmi i překážkami rozvoje cyklistické dopravy v hlavním městě Portugalska a návrhy, jak je řešit. Roland Romano z rakouské iniciativy Radlobby Österreich ukázal, že i v tak cyklisticky přívětivém městě, jako je Vídeň, jsou kopcovité a problematické oblasti a na praktických příkladech dokumentoval, jak a co stále zlepšovat.

Každý z přednášejících se zvláště zabýval faktorem kopcovitého města jako přídavného problému při popularizaci cyklodopravy a v zásadě se i v diskusi došlo ke shodě, že tento negativní vliv se dá do značné míry eliminovat opatřeními v organizaci cyklodopravy – důsledným oddělením cyklostezek od motorové dopravy, možností volby objízdných cyklokomunikací a dále technickými prostředky, jako jsou dnes tak populární elektrokola. V diskusi zazněly i návrhy na řešení extrémních úseků pomocí speciálních zařízení typu vleků, výtahů apod.

Rozmachem elektrokol se zabývala přednáška Jakuba Ditricha z firmy Ekolo.cz, doložená statistickými údaji o růstu tohoto trhu v Evropě. Přednáška Vráti Fillera z pořádajícího spolku Auto*mat se zabývala některými fyzikálními souvislostmi jízdy v kopcích. Jako empirická zkušenost bylo uváděno, že převýšení trasy o 100 m má za následek pro běžného cyklistu prodloužení doby jízdy o cca 10 minut proti rovinaté trase. Marek Lahoda ze spolku Brno na kole nás seznámil s aplikací geografických a mapových dat pro plánování nejvýhodnějších tras v kopcovitém terénu. Tomáš Cach, zpracovatel technických podmínek pro navrhování cyklokomunikací, nás v průřezu seznámil s jejich aktuální verzí a poukázal na specifické odlišnosti značení v kopcovitém terénu s praktickými příklady.

Velice cenné byly zvláště zahraniční příspěvky, které nám dodávají kuráž vynořit se na chvíli z našeho malého rybníčku, rozhlédnout se po světě a nadechnout se trochu čerstvé inspirace. Pro zájemce o podrobnější informace uvádíme zde odkazy na originální anotaci, fotodokumentaci semináře a zprávu Auto*matu na stejné téma a dále zprávu z newsletteru ECF https://ecf.com/news-and-events/news/cycling-hilly-cities-possible-sure.