Jednou z mnoha konfliktních situací mezi cyklisty a motorovými vozidly je tzv. dooring (z angl. door = dveře), kdy je člověk jedoucí na kole podél parkujících vozidel sražen nečekaně se otevírajícími dveřmi. Bohužel taková nehoda mívá za následek těžké úrazy i smrt toho slabšího účastníka, tedy cyklisty. Vzpomeňme na případ z nedalekého Brna, ke kterému došlo na ulici Pekařské před 6 lety naproti nemocnice U sv. Anny. Řidič automobilu, které zastavilo na vozovce u chodníku, otevřel náhle dveře právě ve chvíli, kdy ho míjel při jízdě z kopce 56-letý cyklista, brněnský architekt Petr Hurník, který na následky úrazu zemřel.
Tato nehoda, její příčiny i možnosti se jí vyhnout byly již vícekráte popsány. Nový impuls do této diskuse vnesla novela britského silničního zákona, platná od letošního 29. ledna. Novela mimo jiná nová opatření v cyklodopravě stanovila povinnost otevírání dveří tzv. holanským chvatem, tedy že řidič musí otevírat dveře opačnou rukou, než na kterou stranu vystupuje. U nás tedy pravou rukou při vystupování na levou stranu. Pravidlo má pojmenování podle způsobu, který se už delší dobu vyučuje a praktikuje v Nizozemsku. Tento způsob má přimět řidiče, aby se před otevřením dveří natočil a zlepšil svou kontrolu prostoru za vozidlem. Za nedodržení tohoto pravidla je novelou stanovena pokuta tisíc liber (cca 30 000 Kč).
Přesto, že je dodržování tohoto pravidla mnohem lépe kontrolovatelné, než pouhé mrknutí do zpětného zrcátka (zvláště v autoškole), naskýtá se otázka, jak ho bude britská policie kontrolovat a na základě jakých důkazů vymáhat případnou pokutu? Tato otázka se nabízí v konfrontaci s námitkami proti naší nedávné cyklonovele o odstupu 1,5 m, kde je zpochybňována možnost policie posoudit, zda se předjíždění cyklisty odehrálo v souladu s tímto ustanovením. Britská policie má asi vyšší kredit a autoritu a možná i odhodlání hledat způsob, jak věci řešit spíše, než hledat důvod, proč to nejde.
Holandský chvat není řešení samospasitelné, pouze může zlepšit šanci, že si řidič všimne přijíždějícího cyklisty. Automatická by měla být už při úmyslu otevřt dveře základní kontrola situace pohledem ve zpětném zrcátku. V dnešní době rozvoje asistenčních služeb v automobilech někteří výrobci montují do vozidel senzory, které sledují nebezpečnou zónu za vozidlem, ale ani ty nejsou neomylné. Také my jako cyklisté musíme s možností dooringu počítat a své jednání tomu přizpůsobit.
Nezapomeňme, že dveře nám může do naší jízdní dráhy otevřít i zadní spolujezdec řidiče, který k dispozici zpětné zrcátko nemá. Právě taková příhoda mě potkala loni v Rousínově, naštěstí při jízdě do kopce v menší rychlosti. Naše pravidla silničního provozu sice stanoví, že otevřením dveří se nesmí ohrozit bezpečnost jiných účastníků provozu, ale spolujezdec nemusí být držitelem řidičského osvědčení, může být třeba „pod vlivem“ apod.
Doufejme, že i my se dočkáme takové užitečné „holandské“ úpravy pravidel, která ovšem musí být vštěpována adeptům řidičského umění už v autoškolách. My bychom k tomu mohli přispět, pokud by si v dalším období, až se probere z covidového ochrnutí, zvolila Česká cyklofederace tuto úpravu za jeden ze svých cílů podobně, jako se to zdařilo u prosazení odstupu 1,5 m. Pravděpodobně tato cesta by měla větší šanci na zavedení, než třeba snaha nařídit povinné umístění kliky k otevírání dveří co nejvíce vzadu mimo dosah levé ruky :-).
Někdy si řidiči neuvědomují, že chybným parkováním v bezpečnostním prostoru mohou ohrozit nejen sebe, ale i projíždějící cyklisty.
Zdroje:
https://www.zelenavlna.cz/divate-se-do-zpetneho-zrcatka-7920471
https://www.cistoustopou.cz/kolo/clanek/postrach-prazskych-cyklistu-zvany-dooring-797